čtvrtek 22. ledna 2015

Chtěla bych v roce 2015 aneb co mi bylo v roce 2014

Ahojky

Po mé strašně dlouhé neaktivitě se zase hlásím. Jestli vás baví mě sledovat, tak určitě mě sledujte na instagramu, kde jsem aktivní stále:) Dnešní článek bude o tom, co jsi přeji v roce 2015, ale ne o tom, že to musím mít nebo že si to pořídím, chtěla bych, ale třeba nic z toho nebude:) A také o nemoci, která mě dostihla na podzim.

To, co bych asi nejvíce chtěla, tak se mi bohužel nesplní. Můj sen pro rok 2015 byl získat titul Bc. bohužel díky nemoci, která se mi táhla po celý zimní semestr třetího ročníku, jsem nestihla bakalářskou práci napsat v termínu. Ta nemoc byla mononukleóza. Možná si říkáte, že jste ji měli také a zvládali jste vše. Mě začalo být špatně na začátku října, byla jsem unavená, mdloby na mě šli, malá boulička na krku se mi udělala, na zvracení mi bylo, moc jsem nejedla (ne, že bych to nepotřebovala:D). Nejdříve jsem si myslela, že jsem těhotná. Tak jsem zašla na gyndu, ale to se nepotvrdilo. Tak jsem šla k praktickému  lékaři a ten mě poslal na ORL. Nechápala jsem proč, a když jsem tam přišla, tak jsem doktorce zdělila, že mám bouličku na krku a že takový příznak  měl i bratr před půl rokem a měl mononukleózu. Doktorka se mi vysmála a poslala mě na odběr krve, ale ne na mononukleózu, ale na něco jiného. Nakonec mi zjistila, že mám streptokoka a poslala mě s penicilinem domů. To už jsem přestala chodit na brigádu, protože jsem nebyla vůbec schopná. Zhruba 20 hodin denně jsem prospala. U přítele si ze mě všichni dělali už srandu. Asi po 10 dnech jsem šla na kontrolu, ale to už jsem nemohla ani polykat, jak kdybych měla angínu, bylo mi čím dál hůř. Doktorka mi oznámila, že to vypadá na mononukleozu a když jsem ji řekla, že jsem ji na to upozorňovala, tak mi řekla, že nemůže dělat testy jen tak, že je to velice drahé. Tak jsem se s ní málem pohádala, že hlavně pokaždé chtěla regulační poplatek i když mi nic neudělala. Do toho moji rodiče do mě rýpali, že mě zavezou do nemocnice, že to takhle dál nejde. Jenomže já poseroutka byla raději zašitá u přítele v posteli a říkala si, že to vyléčím bez nemocnice. Mononukleóza se po odběrech potvrdila a já od 31.10. začala držet jaterní dietu. Ze začátku mi bavilo si vařit. Ale čím víc ubíhal čas, tak už jsem nemohla kuřecí maso ani vidět. Samozřejmě do školy jsem nejezdila, jenom občas ve čtvrtek kvůli jedné hodině, kde se počítala absence. Protože jsem stále byla totálně vyčerpaná. Bohužel na začátku prosince začal zápočťák a zkouškové období. Nebýt mé suprové spolubydlící, která mi vše dala, tak bych to asi nezvládla. Nyní můžu říct, že to bylo skoro moje nejlepší zkouškové, když nepočítám bakalářku. Jaterní testy se mi stále nelepšily. Nevím, zdali to bylo stresem nebo že jsem občas už i zahřešila (např. jedna malá naběračka gulášové polévky nebo dvě kostičky čokolády). Před Vánoci mi bylo zděleno, že musím držet i přes Vánoce dietu. Musím říci, že jak jsem se toho bála, tak jsem byla víc spokojená než bez diety. Všichni nadávali, že jsou přejedeni a že jim je těžko a já byla v pohodě a to jsem jedla skoro to co oni. Měla jsem bramborový salát, akorát všechna zelenina v něm byla podušená na vodě, místo majonézy jsem měla jogurt a vynechané nějaké ingredience v něm. I když jsem nemohla smažené, tak jsem měla kuřecí řízek na čerstvém oleji a hned namočený ve vodě, aby se ta mastnota dostala ven. Mamka mi udělala "mononukleotický" cukroví tři druhy na které mě chodil i bratr a říkal, že je lepší než to, co mají oni:D Chlebíčky jsem měla buď s pomazánkou tvarohovou nebo se sýrem. Co bylo asi nejhorší, že všichni si mysleli, že když nemůžu alko, tak mi to vynahradí dětskými bublavými špunty - měla jsem je asi 5 krát a už je dlooooouho nechci vidět. Hnus sladkej. O Vánocích jsem, ale hřešila víc než obvykle a paradoxně jsem mezi svátky šla na odběry a ultrazvuk a zjistili mě, že už to mám ok. Takže už na silvestra jsem se pomalu začala cpát normálními chlebíčky:D Alkohol nemůžu ještě teď, ale už po malých dávkách piji pivo:D Musím říci, že velkou oporou mi byl přítel, který se o mě strašně kráásně staral a opečovával mě jako největší poklad. Sám jedl potají, aby mi nedělal chutě. Takže z toho plyne, nepodceňujte nemoce:)

Tak a teď konečně se vracím k původnímu tématu o kterém jsem chtěla psát. Strašně ráda bych se v létě chtěla podívat zase někam do zahraničí k moři. Nejdříve jsme mysleli, že objednáme dovolenou First minute, ale po loňských zkušenostech jsme to zamítli:) Letos přemýšlím o tom, že když vlastně nepíši bakalářskou práci a nečekají mě státnice, že by jsme mohli vyjet už v květnu před sezonou. Nejdříve jsme chtěli jet do Řecka, ale nyní vůbec nevíme, když euro pořád stoupá, proto pojedeme na poslední chvíli, takové náhlé rozhodnutí:) 

Letos bych chtěla ochutnat sushi. Strašně dlooouho mě láká, ale pořád nemám odvahu si to dát. Tak snad letos. Z kosmetických výrobků bych určitě chtěla vyzkoušet nějaký přípravek od Macadamia. Dlouho mě láká. Měla jsem možnost myslím v Ladyboxu vyzkoušet vzorek masky na vlasy a byla super. Bohužel mám zatím masek na vlasy dost, takže musím je vypotřebovat. Doufám, že než se rozhodnu si pořídit vůni Si, tak mě nepřestane na mě vonět, tak jako to bylo s vůni od Lancome. Ráda bych také dostala nebo si pořídila nějaké hezké hodinky s kovovým řemínkem. Bohužel mi začíná zlobit notebook, takže je možné, že si budu muset pořídit nový. Dříve byla mým favoritem značka Vaio, bohužel v té době jsem na to neměla šanci si vydělat. Pokud sledujete můj instagram, tak jste mohli vidět taštičky z Pandory, copak to asi bylo, že?:) Ano, chci si dělat "vzpomínkový" náramek. Když mi prvně o tomto náramku řekl bratr, tak jsem řekla drahá zbytečnost. Nedalo mi to a na jejich stránky jsem se podívala a byla to láska na první pohled. Nejdříve to začalo prstýnkem k Vánocům a k Valentýnu to bude pokračovat, ale pssst nic nevím:)

Největším přáním je, aby jsme prožili s přítelem ještě hezčí, romantičtější, bláznivější, (ne)uhádanější rok. A doufám, že spolu v září oslavíme druhý rok:-*

Doufám, že Vás můj ojediněle dlouhý článek nezabil a budu se těšit příště:)

Žádné komentáře:

Okomentovat